Mažarná / Vymezení prostoru ohněm

Katalog k výstavě "Mažarná / Vymezení prostoru ohněm" v Brně, jaro 1983.

34 stran
11 reprodukcí, složka, 213 x 151 mm.

česky
Kurátor: J.H.Kocman
Autor: Jiří Valoch a Miloš Šejn
Datum vydání: 18. 3. 1983
Editor: Samizdat

nejpodstatnějším rysem posledních realizací miloše šejna je jejich mnohovrstevnatost, to, jak do zdánlivě velmi jednoduchých projektů zahrnuje autor řadu aspektů, které odkazují k různým (a někdy časově i typově dost od sebe vzdáleným podobám umělecké tvorby, ale také k různým momentům lidské percepce či třeba k různým kulturně historickým kontextům. zrovna tak se v nich objevuje konceptualistická potřeba "komunikovat myšlenku jako expresívní spontánnost či naléhavost gesta, reflexe mimořádné senzibility tvůrce jako potřeba začlenit ji do strukturálně složitějšího, racionálně formovaného celku. mimochodem: toto napětí mezi naléhavou bezprostředností senzitivní reakce a pociťovanou potřebou dalšího, zobecňujícího hlediska bylo, nemýlím-li se, jedním z hlavních podnětů "aktivní grafiky" vladimíra boudníka. zmíněná mnohovrstevnatost je jistě podmíněna i pocitem vyčerpanosti elementárních a primárních demonstrací, jak je přineslo konceptuální umění, body art a land art, je ala zřejmě také dominantním rysem šejnova tvůrčího typu...
tvorba miloše šejna z posledních let je těžko zařaditelná, nelze ji mechanicky ztotožnit s některou z více či méně aktuálních tendencí. její vnitřní diferencovanost a strukturovanost z ní stále více činí individuální řešení; ta se mi jeví v posledním desetiletí stále naléhavější, neboť doba společných programů asi již (i přes recidivy v podobě neoxpresívních tendencí posledních let) dávno minula. zdá se, že miloš šejn nově nastoluje otázku po podobě i smyslu "otevřeného díla", a to nikoliv ve smyslu mechanickém, jak to přinesla postkonstruktivistická estetika konce šedesátých let, ale ve smyslu významovém a mentálním, jak to podmiňuje mnohost subsumovaných aspektů a různé možnosti jejich identifikace.

Z textu Jiřího Valocha