Býti krajinou

Úvodní esej Ladislav Kesner
Vydalo nakladatelsví Arbor vitae
ISBN: 978-80-87164-31-0, EAN: 9788087164310
Rozsah: 144 pages, 26x23cm, česky a anglicky, vázáno
První vydání: 2010
Objednat knihu

Objevná a monumentální výstava Šejnova rozsáhlého konceptuálního díla shrnula prostřednictvím dokumentace ve fotografiích, videu a ve filmu čtyřicet let umělcovy práce v oblasti performance a tělových akcí v přírodním terénu. Od ideje „návratu k přírodě“ až po tělové akce, vyjadřující hluboký osobní vztah k zemi, umožnila sledovat fascinující záznamy formující současný vizuální jazyk nových médií. Umělcovo dílo propojuje současné přírodovědecké poznatky s emocionálním i tělesným prožitkem krajiny a bezprostřední kreativitou. Vizuální výraz jako svorník racionality a citlivosti uměleckého sdělení. Fascinující řeč dotyků, tělesného sdílení a soucítění v interakci s elementární energií materie země a živlů.

Věra Jirousová
27.12.2010
Šest nejpozoruhodnějších výstav roku 2010 / Deník Referendum

Miloš Šejn (1947) ve svých dílech zachycuje a vyjadřuje prožitky provázející jeho komunikaci s krajinou a současně postihuje cosi z podob přírodního dění. Tato publikace soustřeďuje prostřednictvím téměř dvou set barevných reprodukcí akce a díla, v nichž samotné umělcovo tělo funguje jako výlučné expresivní a obrazové médium, a jež jsou zachytitelné optickým obrazem a zvukovým záznamem na fotografii, videu nebo filmu. Od konce šedesátých let začal Miloš Šejn vědomě usilovat o to, aby přetransformoval své pocity z krajiny do tvaru, který by bylo možné nazvat uměleckou formou. V knize jsou soustředěny ve stručném výběru jeho rané tělové aktivity – chození, bloudění, kontakty těla, rituály či meditace. Prostředí jeskyní a skalních labyrintů jej inspirovalo k sérii unikátních ohňových kreseb. V polovině devadesátých let ovlivnilo Šejnovu tvorbu zásadním způsobem poznání tělové techniky Body Weather, kterou vyvinul slavný japonský tanečník Min Tanaka. Videoperformance a souběžně vznikající barevné fotografie z posledních patnácti let představují v Šejnově práci nový důraz na transformaci pomíjivých tělesných plastik do permanentních zvukově-obrazových záznamů těla – estetických artefaktů. Na koncepci této první umělcovy obrazové monografie spolupracoval a úvodní podrobnou textovou studií napsal Ladislav Kesner, docent Masarykovy univerzity v Brně, zabývající se mimo jiné teorií umění, zejména otázkami vnímání a vidění.

Kosmas

Miloš Šejn – narozen 1947 v Jablonci nad Nisou. Pracuje v oblastech vizuálního umění, performance, zabývá se problematikou vizuálního vnímání a organizuje workshopy, jako je Bohemiae Rosa. V současnosti učí obor multimédia a souvislostem mezi přírodou a uměním jako přirozeným potřebám mysli na Akademii výtvarných umění v Praze. Zaměřuje se na okamžité kreativní možnosti, vycházející ze vztahů historické humanizované krajiny a celistvé přírody. Ve svých dílech, které mají podobu dotykových kreseb, procesuálních svitků, autorských knih, ale také tělového a zemního umění, performance, videoartu a poezie, zachycuje a vyjadřuje prožitky provázející jeho komunikaci s přírodou a krajinou a současně postihuje cosi z podoby této krajiny a přírodního dění. Tato publikace soustřeďuje akce a díla, v nichž samotné umělcovo tělo funguje jako výlučné expresivní a obrazové médium, a jež jsou zachytitelné jen optickým obrazem a zvukovým záznamem na fotografii, videu nebo filmu.
Šejnova tvorba koření v hlubokém zájmu o přírodu, projevujícím se od raného dětství. Od počátku šedesátých let během putování krajinou fotografoval, kreslil, sbíral a popisoval svá pozorování přírody. Stěžejním rysem Šejnova vztahování se k přírodě, který charakterizuje celé jeho dílo, je jednota a prostupování objektivního, cerebrálního, pozorovatelského přístupu ke světu přírody se subjektivním, intenzivně fyzickým, prožitkovým. Jeho umělecké tvoření by nikdy nezískalo svoji jedinečnou povahu a hloubku, pokud by nevycházelo z celoživotního systematického pozorování a poznávání přírody a hluboké znalosti dějů, jež se v ní odehrávají.
Od konce šedesátých let začal Miloš Šejn vědomě usilovat o to, aby přetransformoval své pocity z krajiny do tvaru, který by bylo možné nazvat uměleckou formou. Připomínáme zde v stručném výběru jeho rané tělové aktivity – chození, bloudění, kontakty těla, rituály či meditace, odehrávající se často v jeskyních a roklích v reakci na prostor, morfologii i pociťované síly daného místa. Prostředí jeskyní a skalních labyrintů jej rovněž inspirovalo k sérii unikátních ohňových kreseb. Fotografie zachycují jeho ohledávání jeskynního prostoru světlem – zapálenou pochodní, s níž putoval v podzemním labyrintu.
V polovině devadesátých let ovlivnilo Šejnovu tvorbu zásadním způsobem poznání tělové techniky Body Weather, kterou vyvinul slavný japonský tanečník Min Tanaka, zčásti v reakci na postupy tance butó. Videoperformance a souběžně vznikající barevné fotografie z posledních patnácti let představují v Šejnově práci nový důraz na transformaci pomíjivých tělesných plastik do permanentních zvukově-obrazových záznamů těla – estetických artefaktů. Jsou nejen záznamem o komunikaci těla / mysli s přírodou a krajinou, ale zároveň kontinuálním ověřováním možností, jak převést taková prchavá setkání do formy trvalého, esteticky významného artefaktu.
Záznamy autorovy tělové práce otevírají pohledy na okamžiky dotýkání, splývání a prostupování těla a krajiny. Na dílech z posledních let je můžeme vidět ve dvou polohách. Některé fotografie vizuálně zachycují Šejnovy tělové skulptury zasazené do širšího krajinného rámce. Na opačném pólu jsou obrazy, které fixují okamžiky mikrointerakce těla a krajiny. Ony letmé, zdánlivě zcela banální momenty, jež si normálně v proudu konání vůbec neuvědomujeme, jsou však podstatou Šejnova dotýkání a prostupování těla se zemí, vodou a vzduchem.

Ladislav Kesner