INTERAKCE S KRAJINOU

V letech 1984 až 1988 vzniklo asi padesát velkých kreseb na papíru přímo v krajině. "Nad zemí" se jmenuje jedna kresba z roku 1986, velká 1,5 x 2,5 m. Šejn položil papír na zem, posbíral v nejbližším okolí minerály, rostliny a kameny a zpracoval jimi papír. Protože vrstva papíru byla tenká, struktura podkladu se tlakem, který byl vyvinut při zapracování pigmentu, ozřejmila. Vznikla frotáž. Forma a barva kresby kresby vznikla přímým procesem z krajiny a materiálů přírody. Kresba byla otiskem bezprostředního okolí, které si umělec zvolil. Aby uchopil přírodu, nepotřeboval už transformaci prostřednictvím uměleckořemeslného postupu, pracoval přímým způsobem na místě. Kresba získala svůj tvar v časovém průběhu jednotlivých fyzických postupů umělce.
Ve videonahrávce "Na vrcholu" z roku 1988 můžeme sledovat vznik takové kresby. Šejn vstoupil na papírové pruhy položené vedle sebe (asi 4,5 x 5 m), které předtím položil přes vrchol kopce Zebín. Pak začal vtírat do papíru hlínu, začal vrhat kameny, které zanechávaly barevné stopy a trhliny. Blátem v rukou šlapal přes pruh a kapal na něj vodu. Pak třel tak dlouho rostlinami papír, až zviditelnil jeho strukturu. Kromě toho zapálil suchou trávu a pohyboval jí nad povrchem. Na několika místech vznikly menší otvory, jinde vyhořely celé kusy. Šejn přitom jednal podle vnitřních impulsů, buď rychle, agresívně, či pomalu, meditativně, s nasazením celého těla: šel, válel se, rozprostíral se, ožehl se. Během tohoto rituálního aktu se v proměnách dostával do úzkého kontaktu s materiálem malování, s papírem, se sebou samým či s krajinou.

Z textu Simony Mehnert, Berlín 1995

Interakce s krajinou / Na vrcholu, 1988