KOR . KON . TOI . 0 0 1 – Miloš Šejn / Adriena Šimotová

kurátor: Roman Koucký

Tajemný název Krkonoš je starší než písmo, které jsme u nás začali užívat až v 9. století s příchodem křesťanství. První záznam je o sedm set let starší. Ve 2. stol. pojmenování Korkontoi užil řecký geograf Klaudios Ptolemaios v zeměpisném díle Europae tabula quarta. Popisuje krajiny a obyvatelstvo za hranicemi Římské říše, jak mu je vylíčili lidé, kteří do barbarských končin pronikali za obchodem nebo v římské vojenské službě. O Krkonoších pojednává kapitola XI. Germaniae Magnae situs. Že skutečně mluví o našich horách, je patrné z řady souvislostí, především zmiňuje nezaměnitelný název řeky Albis. V řečtině uvedení Korkontoi (latinsky Corconti) byli podle Ptolemaia kmeny v blízkosti monte Asciburgius, což je Sněžka. Je zřejmé, že tito lidé byli jmenováni podle specifika pohoří, ale jejich totožnost není zcela jasná. Ptolemaios je zařadil mezi Germány, protože obývali území Velké Germánie, obdobně jako zde uvádění Markomani a Kvádové. Pozoruhodné je, že Korkontoi jmenuje spolu s Lugi Buri (Lužičany?) až k pramenům Visly, na jejímž horním toku leží významné místo pohanského kultu Krakov. Na východ od Labe žili Silingi, patrně Slezané, v jejich sousedství Suebi. Jejich jméno bývá vykládáno jako Svébové, ale po více než tisíc let tu sídlí kmeny polabských Srbů, kteří by měli být původu slovanského.

Sám název Krkonoš je patrně již předkeltský, přejímaný zdejším obyvatelstvem po staletí. V raném novověku se znovu rodí zájem o geografické vědy. V tzv. Klaudiánově mapě z roku 1518 je v hraničním hvozdu obepínajícím českou kotlinu vyznačena horská „mýtina“ nesoucí název Krkonoss. Bohuslav Balbín tento název uvádí v roce 1679 v latinsky psaném díle Miscellanea historica regni Bohemia*e jako *Kerkonossioi horoi, který považuje za odvozený z řeckého jazyka. Možná znal dílo Ptolemaiovo, pravděpodobněji však četl řecké mýty. Složené slovo Kork-konti zřetelně mluví o zemi nesoucí jméno démona Kroka, Krko-noss je jeho sídlem. Původně tudíž horstvo nedalo jméno Krakonoši, ale naopak o mnoho dříve mytické Krakoness horstvu.

https://www.e-vsudybyl.cz/archiv/poledni-kamen-tajemny-strazce-hory-1-4016/

Radek Míka

https://www.krnap.cz/akce/milos-sejn-adriena-simotova/

Adriena Šimotová at work in the Franciscan Monastery in Hostinné in the Giant Mountains, 1984

Miloš Šejn interacting with the Luční hora landscape in the Giant Mountains, 1987-1988

Miloš Šejn: Bílá skála in the Giant Mountains, 1988, pigments on paper, 150 x 400 cm

Adriena Šimotová

Nuže, mám za to, že Adriena právě dospěla do období, kdy uskutečňuje snad všechno, co uskutečnit chce, dovede využít svých uměleckých i lidských zkušeností beze zbytku, je schopna svůj dosavadní vývoj završit a jít dál, ba možná ještě výš. Snad nic z její dřívější práce na mne nepůsobilo jako tyto Papíry, tak zrale, plně, samostatně, při vší riskantnosti samozřejmě, při vší rafinovanosti přirozeně, snad jen mohu říci: tak česky. Česky i s tou barokností, s častým přídechem úzkosti a s oduševnělou tělesností, u žen obzvlášť zřetelnou, i s tou oscilací mezi kresbou, grafikou a sochařstvím, obory, jež dnes u nás ve svých nejlepších výsledcích asi převyšují malířství. Ještě nikdy Adriena neudělala nic většího než teď, kdy se vznesla nad komorní formu, aniž se zřekla důvěrnosti, která je pro ni tak příznačná. Intimita dýchá z každé prostorové vrstvy těchto věcí prolnutých zvláštní erotikou, vyzývajících nás k tomu, abychom se jich dotýkali, jemně a opatrně je ohledávali a odhalovali, co je tam „za“.

(Jaromír Zemina, S Adrienou, text: Hostinné 1984, Arbor vitae 2020, str.40)

Miloš Šejn

Bleskem jsem propadl vodopádem

a prořízl hladinu

linií toku.

Tak mi pověděl skorec,

který se mi na okamžik zjevil

ku konci cesty…

Ku konci které?

Kterékoli a kdekoli.

Každé místo má svoji paměť

a je na každém z nás,

zda vyslovíme ta správná slova,

jež naše paměť

odhalí právě tam,

v ten pravý okamžik.

2018

Milos Sejn: Snow Calligraphy, The Giant Mountains, 1962, silver bromine photograph

Korkontoi

KOR . KON . TOI . 0 0 1 – Miloš Šejn / Adriena Šimotová

17.11.2023 – 30.04.2024 | Galerie Muzea Krkonoš, Vrchlabí
kurátor: Roman Koucký

https://www.stavbaweb.cz/vystava-milos-sejn-a-adriena-simotova-27833/clanek.html