s e j n                                                                    b o h e m i ae   r o s a

<

M í s t o  /  S t v o ř e n í  a  I n t e r p r e t a c e  [l]
 

Každá přírodní rezervace je ostrovem.
Ladislav Žák [2]

 

Žulový blok jako lávka / Ladislav Žák, Ležáky 40.-50. léta
 

Od roku 1946 působil Ladislav Žák na zdejší Akademii výtvarných umění jako docent krajinářské architektury a krajinného plánování až do roku 1973. Pravda je, že nevím co zde tehdy učil, i když pravděpodobně sledoval své myšlenky z Obytné krajiny (1947) či z dílčích studií, publikovaných v Českém kreslíři a dalších periodikách. Doufám také, že toto symposium na některé tyto otázky odpoví. [3]

Přesto, že před časem se škola konceptuální tvorby zabývala společně se školou architektury Akademie výtvarných umění otázkami  oživení dnes poněkud zapomenutého fragmentu Žákovy realizace památníku v Ležákách a měli jsme tak možnost přímé konfrontace s jeho názory z období 40. a 50. let [4], dovolil bych si u příležitosti tohoto symposia stručně referovat o jiném projektu, jenž snad souvisí s problematikou, jak učit tvorbě krajiny dnes. Úvahy o krajině jako historické krajině se specifikou míst a jejích tvorbě mají mnohé vazby k Žákovým pedagogickým vizím, i když Žákův ekologický utopismus je pravděpodobně v určitém konfliktu se soudobými snahami po multioborových řešeních.

 V roce 1998 byl holandským ministerstvem kultury a školství zahájen tzv. projekt SCART -  Strukturální Kooperace Umělecké Výuky mezi Českou Republikou a Holandskem (Structural Cooperation in ART Education between The Czech Republic and The Netherlands). SCART je projekt, v němž jedenáct holandských a českých vysokých uměleckých škol spolupracuje s cílem zvýšit kvalitu a mezinárodní postavení jejich způsobů výuky na bázi vzájemné komunikace. K tomu slouží řada projektů, jež by měla být završena v tomto roce. Naše Akademie je v programu SCART začleněna projektem Vztahy umění a krajiny (Art with relation with the landscape), kde naším partnerem je Královská akademie v Den Hague. [5]

 Cílem tohoto projektu byla a je spolupráce dvaceti lidí, studentů dvou uměleckých akademií a jejich pedagogů uvnitř protikladných typů krajiny, prožitek na dvou specifických místech – umělé krajiny holandských polderů a barokní historické krajiny Čech. První část dílny na téma make your own island / vytvoř svůj vlastní ostrov se již uskutečnila v dubnu minulého roku. [6] Téměř deset dní strávených společně na lodi uprostřed vnitřního holandského moře a na kanálech Flevopolderů bylo samo o sobě nezapomenutelným zážitkem. Během plavby skrze Flevopoldery jsme měli možnost intenzívně prožít různé podoby současné praxe tvorby krajiny v Holandsku. Velmi silný byl prožitek okamžiku, kdy se právě nový ostrov rodí z hladiny vod. To bylo možné vidět v Ijburgu.

Vlastní urbanismus nové země, jemuž není možné upřít značnou promyšlenost, je však charakterický značně silným inženýrským pojetím a projevuje se i v inženýrském chápaní celé krajiny. Nová půda je rozčleňována geometrickou sítí kanálů, polí, luk a lesů. Stromy jsou vysazovány téměř výlučně na osnovách pravoúhlého křížení čar. Umělecká díla v krajině jsou pak jakýmisi ostrůvky v krajině, jež většinou na tuto osnovu matematických vztahů navazují, ať už jde o  vazby ke krajinné dominantě mořské hladiny (R.Serra), k velmi vzdáleným a tedy neviditelným místům na zemi (D.Liebeskind) či přímo o vazby k vesmírným souvislostem (R.Morris).

De Oostvaardersplassen / Národní přírodní park na území polderu, dokončeném k roku 1968

Vlastními ostrovy v této nové krajině, jež už ani jako ostrovy vlastně nepůsobí, se pak zdají být projekty přírodních rezervací, kde určité místo je ponecháno svému samovolnému, přirozenému vývoji (zarůstání bažinatých míst v De Oostvaardersplassen) [7]  nebo kde byl zachován původní charakter příbřežních jezer s pralesními mosty (De Wieden). [8]

Všechny tyto aspekty se pak promítly i do výsledných prací workshopu, kdy tendence k linearitě a strukturálnímu členění prostoru byly buď dále rozvíjeny (Mette van Essen, Jesse de Bosch Kempen, Leeman&Strandhagen, David Dubenský, Murat Sogutluoglu) nebo naopak byly popírány důrazem na přirozený chaos, dotykový charakter struktur nebo vyzdvižením úlohy podvědomí (Kateřina Závodová, Klára Stodolová, Barbara Rink,  Aleš Kilián, Silvia Siminiati, Karolina Wysoeke, Daniel Pitín, Erik Jutten). Pouze výjimečně mají práce  charakter návrhů architektonických realizací (Osamu Okamura, Murat Sogutluoglu), v převážné většině jde o velmi volné asociace k danému úkolu.

O to více však byl nastolen střet matematické osnovy geometrického vidění krajiny s místy plnými organického bujení, chaosu a řádu podvědomí. Workshop se ukázal být dobrou příležitostí k nalezení způsobu, jak tyto protikladné inspirace diskutovat v čase a posouvat kolektivní vidění krajiny stejně tak, jako ona uplývala okolo nás během naší plavby.

 Vodní cesta novou holandskou krajinou za nalezením vize nového ostrova v každém z nás tak může dnes velmi dobře pokračovat poutí historickou českou zemí, kde les je oním místem spojeným s pamětí i se sněním. Les je pro české myšlení něčím tak důležitým, jakým je ostrov pro holandskou mentalitu. [8]

 Až do ranného středověku lze krajinu Čech charakterizovat jako pralesní krajinu, kde otevřená údolí a louky jsou vázány převážně na přirozeně nezalesněné partie v údolích řek a v okolí mokřadů, bažin a rodících se sídel, jako výsledek přirozeného vývoje lokality po poslední době ledové. [9]

Civilizace, rozvíjející se od mezolitu na tomto území do 10. století našeho letopočtu zřejmě výrazněji do charakteru krajiny nezasáhla. Teprve v průběhu vrcholného středověku a renesance dochází k tak výraznému odlesnění, jež se blíží té podobě, jak ji známe dnes. V období pozdního manýrismu a zejména baroku pak  dochází k něčemu, co lze snad nazvat zcitlivěním pro vegetativní život, zcitlivěním pro sílu místa i zcitlivěním pro vztahy mezi reliéfem krajiny a architekturou. Důležitým pojmem se stává představa zahrady, jež často překračuje své zdi a jako krajinná zahrada jsou pak koncipovány plochy celých panství. To je i typický rys tzv. Českého baroku. Silná místa v krajině jako prameny, hrdla údolí či výrazné vrcholy bývají často doplňovány architektonickými prvky a strom či les je z nich možná nejdůležitější, neboť v sobě nese něco z poselství původního, pralesního charakteru českých míst. [10]

Není asi náhodou, že právě v posledních několika desetiletí dochází ke zvýšenému zájmu o tyto aspekty Čech a o úvahy či pokusy zachránit některé historicky cenné  barokní celky a nebo o začlenění principu přirozeného vegetačního pokryvu do revitalizačních projektů, týkajících se v našich podmínkách zejména ploch povrchových lomů. [11]

Idea Žákovy krajiny jako obytné zahrady pro každého je  převrstvena mnoha dalšími hledisky, svou roli dostává i vědomí o kreativní síle samotné přírody. Strom je pro nás dnes důležitým nástrojem pro zpřetrhané vazby člověka a české krajiny. Zasadit strom není pro nás  pouze symbolem jakési touhy, je to součást naší mysli. Proto také téma druhé části workshopu zní: vytvoř svůj vlastní les. [12]

Karel Liebscher / Boubínský prales – Šumava, 19. stol.

Poznámky:

[l] Znění tohoto názvu vděčí následné recenzi symposia z pera Petra Kováře: Ladislav Žák, architekt, 1/2001, s. 72; v rámci referátu jsem užil pouze pracovního označení Krajina a pedagogika.

 [2] Volná citace z úst Rostislava Šváchy, užitá jako volná poznámka k tomuto příspěvku.

 [3] Určitě by stálo za to, prozkoumat z tohoto hlediska archiv Akademie výtvarných umění v Praze. Pokud by se zde nacházely zápisy Žákových zadání, hodnocení či koncepty exkurzí apod., mohlo by to výrazně obohatit informace spíše subjektivní povahy, jak i zazněly v rámci závěru symposia.

Přesto výmluvnou byla vzpomínka Jiřího Mojžíše na Žákova kritická slova ze 60. let, určená způsobu výuky v chápání krajiny na Katedře zahradní a krajinářské tvorby v Lednicích při Vysoké škole zemědělské v Brně. Počátkem 90. let jsem se svými žáky tuto školu navštívil, a musím bohužel konstatovat, že určitý oborově zúžený pohled na problematiku krajiny a zahrady zde trvá.

Co se týče Žákových, dnes bychom řekli ekologických vizí přehledně prezentovaných v některém ze světových jazyků, stojí možná za pozornost cizojazyčné recenze v samotné Obytné krajině: The Habitable Region / Summary

 

The unhabitable region
The inhabitable region

 Those who know well the great ancient and wise Chinese people say that in some remote period of Chinese history there lived some philosophical ru­lers who now and then ordered the whole nation an absolute rest, i.e. a compulsory giving up all exterior activities in order to induce the people to the contemplative life, to wise meditation, so as to enable them to see clearly all vain, as well as useful life's efforts and aims. A similar period of com­pulsory rest, beneficent, however, for certain ex­perts, able to work theoretically, was experienced in Czechoslovakia during the war. The absolute prohibition of building, the impossibility of reali­zation of constructions, especially on higher scale, caused that in the vast concentration camp, which the Czech territory under the enemy terror during the long war years actually w as, a few individuals found plenty time and necessary quiet, especially in far off places in the country, for a special and in general human research, for the creation of new architectural and vital views which, according to their opinion, could be useful for the general prac­tice in the years to come.

Besides the usual tasks of common architecture, like for example planning of houses, various buil­dings and dwellings, many problems, evident before the war and during the war even more urgent, drew the attention of the experts also to the plan­ning and arrangement of the whole regions and to the creating in this new, expanding branch.

The territory of the Czechoslovakian Republic is not very extensive but rich in natural values and in those of human activities. On the relatively small area there may be found a great variety of natu­ral formations - fertile lowlands, enticing and rough highlands, mountainous districts, deep fo­rests of the borderland, magnificent chains of mountains, as well as melancholic table-lands co­vered with numerous large ponds, steep peaks and old volcanic rocks, beautifully shaped sandstone rocks, charming valleys of numerous brooks and rivers, copious rich woods - and in middle of these many works of human creation, lovely ancient vil­lages and towns.

But this splendid natural and cultural riches of Czechoslovakia, passed to future ages, is nowadays more and more threatened and destroyed, especial­ly in Bohemia, by over-population and human work and activities of all kind, with which the country is overfilled, Though the transfer of a con­siderable part of German population was a great relief, still the average way of living of the majo­rity of the population, packed close together in numerous and ever extending towns, is unwholesome­ and disagreeable. It is thereof ore necessary to give the population of all social classes a frequent and plentiful re-creative sojourn in the open air ­and this unprecedented gigantic task requires an extensive and protective care for nature, a very careful treatment of the landscape values, a new architecture of natural spaces, a new guide line in country planning and consequently new views of the human life and progress.

The mentioned special circumstances in Czechoslovakian lands and districts, i.e. the accumulation of natural values and the imminent danger threate­ning to destroy them by over-population and peo­ple's activities - these extraordinary circumstan­ces undoubtfully contributed to the origin of new theories and conceptions. The author of this work has begun to study all the questions concerning the country arrangement and regulations a long time before the war when he had made successively about 10.000 special photographs. During the war he deposited the results of his studies and of his re­search into a voluminous work named »A habitable region«, the contents of which, very concise of course, he gives in the following paragraphs. Each of the 12 chapters of the book having 10-15 pages is shortened into one paragraph (10 or 15 lines), so that the principal ideas of the work could have been given only very superficially and incomple­tely.

According to the contemporary conception archi­tecture is defined as planning and creating of the life milieu in all the extent, from small objects and interiors up to various buildings, dwellings and whole districts. In all these areas the vegetation should be inserted - which is the task of the lands­cape gardening. This architecture of natural spa­ces is still based on old examples of the French Garden and English Park and a new, independent up-to-date style, like for example the modern ar­chitecture of buildings and interiors has not yet been created.

The new architecture of natural spaces rises from peculiar elements of the present character of the country and from the people own vital necessities. By means of collecting, arranging, classifying, re-grouping and transforming this resource of substances, shapes and accomplishments (materials, forms and functions) and by means of further free creation resulting from them, it may be formed in every region, every country and in every zone their own, resulting from them and characteristic re­gional, park and garden architecture. The creative method of this new system is governed by a few rules of modification. The habitable garden should be the continuation of the dwelling, a kind of a na­tural habitation, simple and cheap, serving the necessities of the human soul and body. It can be neither an ancient or a modern representative sa­lon, nor a deposit of plants, nor a permanent work­place, vegetable and fruit growing ground. It is desirable to place there the kind of lawn and plants more suitable for the locality, in a mild climate all simple and inconspicuous. The climax of the landscape gardening garden architecture is the genuine nature of free spaces coming without fen­ces and partitions to human dwellings.

The same goes about the public parks in towns and communities, the habitableness of which should be both, personal and collective. The public parks must be considerably extensive and disturbed nei­ther by traffic nor by the neighbourhood of facto­ries; perfectly quiet, clean, silent and of perfect architectonic level. Close neighbourhood of abun­dant woods and water is desirable. Many parks in European cities and abroad absolutely lack these conditions.

The biggest natural dwelling of the man-animal is the country w hose public and common habita­bleness, showing its on character, includes human soul and body and depends on the space, forms and time. The establishing of big and small-sized dwelling spaces, the kind and quality of mineral and vegetable substances, water and atmosphere, the changes of seasons and weather, the alter­nation of workdays and free days and periods - all these f actors, which may be with mo­re or less accuracy scientifically ascertained and valued - form in the natural space a dwelling value whose part or kind is the re-creative, curative or tourist value. The condition of the habitable value in mild climate is the sufficient and abun­dant use of ever-green small plants, shrubs and trees.

From the sociological point of view it is important to know the law of evolution according to which the working classes in this century take over the life and culture standard of the middle classes, the same as the middle classes in the past century imi­tated the life standard and culture of the aristo­cracy. This progressing narrow-mindedness of the working classes, especially in over-populated coun­tries means a serious hindrance to the habitable­ness of the country and to nature which they exces­sively and recklessly occupy by building non-economical and improper type of dwellings and transport facilities - countless small family vil­las, houses, cottages, motor cars and motor cycles.

 Good collective dwellings and transport facilities, e.g. popular hotels, boarding houses, trains, buses and ships - all simply, cheaply but comfortably fitted - this is the more economical, useful and dis­creet way respecting the character of the country. And it is the most adequate way to create the habi­table region. For the sojourn outdoors itself it is ne­cessary to save, secure and build up the necessary number of small dwelling places in the country near water in woods and other naturally valuable sur­roundings, as well as a corresponding number of si­milar big dwelling areas f or collective temporary residence of great numbers of inhabitants. Their attraction, captivation and concentration will auto­matically help to save and form extensive territo­ries of calmness giving the most precious intellec­tual enjoyment to~ spiritually mature individuals and to small groups of visitors.

Another relatively easy way to make the country habitable is the careful arrangement and systematically abundant planting the whale regions and lands, minutely executed according to uniform conception, in the areas of the habitations, agri­culture, mining, industry and transports. Anyhow, this regional care cannot be performed with abso­lute success because of difficulties caused by the activities of other kind all over the country. The habitable value is of ten seriously hampered and sometimes, destroyed from the beginning by inade­quate colonization, work and transports of all kind.

 The colonization, frequently not necessary, exces­sive, wrongly placed, of faulty kind and of bad quality destroys recklessly productive f fields, fresh meadows and pastures, woods and beautiful val­leys, slopes and banks of rivers and ponds. Monstrous and unchecked building activities, nume­rous fenced sites, houses, villas and cottages reck­lessly occupy near and far surroundings of cities, towns and communities, penetrate into the most hidden corners of the forlorn country and. change slowly the whole region into a repugnant, dull, dirty and noisy slums. In over-populated countries, the universal and the most economical system is the building of big-sized dwelling houses; hotel like, placed in groups in parks of the communities or freely dispersed in the natural background of the countryside. Nor should these collective lodgings be too numerous lest the habitable capacity of the country should be surpassed and the country unsoundly overpopulated.

The agricultural production, too in tensed and wron­gly rationalized destroys perhaps mostly the coun­try and the nature. By permanent and unlimited raising of the feeding capacity of the countries; the sterile soil is changed into fertile soil, less pro­ductive into more profitable; ponds into meadows, meadows and pastures into fields, the woods con­stantly diminish and change into wood producing factories, desolate monoculture plantations, rivers and brooks change by means of regulations into deserted dirty canals, small plants, shrubs and woods disappear everywhere and the whole exten­sive territories become a cultural steppe, a waste working area, dull, unwholesome and uninhabitable agricultural plantation and factory.

The mining of mineral materials and the produc­tion of the energy from the water lacerate the beautiful f ace of the Earth and cover it with scars by numerous mines, quarries, clay- and sand-pits, or dams across the valleys together with artificial lakes and electricity works.

Furthermore the industrial production destroys the landscape of the country by establishing and extending various workshops, plants and mills, of ten absolutely needless and placed right in the most precious places and regions depriving them thus of their value by their traffic, stir and bustle, dirt, noise, transports and population.

To remedy things a better conception of the agri­cultural progress should be adopted, the right arrangement of the agricultural production, the re-extension and increase of woods, the rehabilita­tion of their natural structure, the re-change of inferior f fields into pastures and meadows, the plan­ting of orchards, the reconstruction and increase of vegetable growths and elements, the rehabilita­tion of ponds and natural water-courses, totally a systematically renaturalization of agricultural areas. - In the line of mining and industry it is necessary to choose the places for mines, quarries, dams, factories etc according to possibilities and with a great consideration f or thenatural and ha­bitable value of the country - and not as up to the present with regards to agricultural and techni­cal interests only.

The transport facilities destroy the natural habi­tableness of the country because of wrongly placed, badly dimensioned and ill-arranged roads, highways, autostradas, railroads, canals and water-passages as well as electrical lines and airways. The buildings of these commu­nications cause the further trouble, by their traffic and turmoil. To reined y things a strict economy and moderation in building new communications of all kind and corresponding limitation and arrangement of the old ones would be necessary.

Another hindrance to the habitableness of the country is dirt, which may be divided according to its origin into physical, chemical, acoustical and animal dirt and according to place into that of the surf ace, water and atmosphere. Various residues, improper advertising equipment, smuts and dust, various poisonous gases or slops, different kinds of noises, human, animal and that of machinery (especially those of transports and broad casting) - and various troublesome animals (small-or big sized) - that all belongs to dirt depriving the country and dwellings of their value and can be easily removed by systematically and permanent care.

Finally the last obstacle to the habitableness of the natural spaces may be the inhabitant themsel­ves, if they are inferior, of objectionable appea­rance or behaviour and if they are present in too abundant number in places where the main value of the country depends on calmness and solitude. The needless population or over-population in great extent of the whole districts, countries and conti­nents is also the heavy hindrance to the habitable value of those territories. Unchecked economical and population maximalism must be abandoned, if the world shout not becomes an enormous, deso­late rubbish-heap and dirty and noisy deposit of superfluous people and human activities, creations and products. The aim of the earthly existence cannot be found in quantity but in the standard and in the high quality of life and essential conditions.

 The right degree and arrangement of the population and human activities can be ensured only by good planning of the suitable up building which enables the most careful protection of all values of the country, both artificial and natural, which are usually irreparable and irrehabilitable. The main guide line of the new planning will be the habi­tableness and naturalness of all vital milieu of the habitable, productive, transport ional and other kinds of areas.

With the right regional planning we shall attain the new conception of progress, we shall create the future habitable country where the new humanity will live in new milieu of the new style. By means of work of automatic machinery a great quantity of values will be gained as well as much spare time which will enable the high culture and longed for return of man to Nature and thus to the beneficial freedom, quiet, recovery and to the physical and spiritual perfection amidst the protected Nature of all countries all over the world. This fertile and immaculate Nature will be maintained, rehabilita­ted and reformed by the economical and executive automatic production as well as by human freedom and perfection. All the ruling economical technetium of today will be replaced in human life and in new milieu by a superior and more perfect conception, which may be called a biological naturalism - after the economical liberation of humanity its biological liberation will follow.

 Forest demarcation: from the dictionary of the Czech landscape formations
 

 Old Czech Landscape: Elbe River catchments, F. Engelmüller
 

 Old Czech Landscape: path

TEXT TO ILLUSTRATIONS 

The picture on page 1 is an example of the country as a natural human dwelling according to the pro­gram. - Page 3. The existing architecture of parks and gardens is either the imitation of the English Park (design of Le Corbussier's Metropolis 1922), or a mere professional gardening ground de­priving the high level of building architecture of its great value (realized project of the sanatorium in Slovakia by the architect Jaromír Krejcar, 1929-1932). The pictures on pages 4-27 give exam­ples of the rich selection of formations of the Bo­hemian countryside. Pages 28-49 show the grou­ping of these elements and formations and new architecture of the natural spaces resulting from them as well as fist use in the systematically natura­lization o-f the regions and dwellings. On pages 50-66 there are further examples of country arrangements and the explanation of the habitableness and character of the region. The examples of the transport facilities and those of housing and natural lodgings follow on pages 67-74. The proofs of the hindrances to the regional habitableness: unnecessary and wrong colonization (75-87), agri­culture (88-93), mining (94-99), industry (100-103), transport facilities (104-111), dirt (112-113) - and finally good and bad examples of people in the country (114-120). All these hindrances to the habitableness of the country are collected again in the pictures of the prominent Czech landscape painters and the corresponding changes, which the author of this work added to the reproductions of these pictures (pages 121-127). Conclusive designs on pages 128-136 show the protection and creation of the present and future habitable country, exam­ples of the naturalization of the country according to ideas of the biological naturalism and to new conceptions of the progress. The example of the new program and of the new conception of the pro­gress is the last design (136 low.): the wheel - ma­chine - book - culture - tree - nature - Dioge­ness' barrel - liberation. With the aid of the automated machinery towards the spare time and thus to the culture of soul and body, to Nature and liberation in the naturalized habitable region of the future times.

[4] Architektonicko krajinářské úpravy areálu Ležáky:

zachovat Žákovu koncepci
vytipovat stromy, jež autor zamýšlel jako součást svého projektu a zvýraznit je
březová alej, buk, borovice vejmutovka, smrk (stromy jsou v terénu dobře rozeznatelné díky svému stáří)
pročistit cestu od Ležáků ke kříži kovovému  na vrcholu a obnovit ji (nové porosty až na velmi spontánní houštiny zachovat)
zbytky políček ve stráni odvrácené od Ležáků zvýraznit
mechy porostlý lom v ostrohu nad potokem Ležák pročistit , vetší stromy zachovat
pětiboký jehlan v centrální zóně památníku zbrousit o půl centimetru a přetesat nápisy dle Žákovy koncepce (novinová zpráva z dobového tisku – viz publika Ležáky 1945)
cesty kolem tohoto místa zbavit asfaltového krytu, zúžit a předláždit místním lomovým kamenem
pročistit a doplnit kanál kolem bývalého mlýna
původní pomníkový kámen, nyní poblíž pětibokého hranolu, přenést k současné pamětní síni
obnovit památník Kněze v místě polní hrobky a použít sem přenesený původní sokl

M. Šejn, V. Cílek

Upřesněné zadání pro školu konceptuální tvorby:

Ležáky
očištění rituální funkce
využít historicky i krajinářsky daných vztahů k okolním kostelům ve Vrbatově Týnci, Podskalí a zejména Včelákově
vypracovat program mše za zemřelé a spojit ji s tradicí církevní poutě
trasa: kostel ve Včelákově, brod, údolí Ležáky
zjistit tradicí poutí v tomto kraji
zjistit vazby data poutě k církevnímu kalendáři
projednat tuto možnost s místními církevními hodnostáři a obyvatelstvem okolních vsí
uvažovat o možnostech, jak rámec církevní poutě překročit a jak dodat další současné prvky a jak všechno to spojit s potřebami vládní péče o tento rituál
uvažovat o hudbě, výtvarných a divadelních atributech

výsledek práce:

jeden do detailů propracovaný scénář poutě a mše, vzniklý na základě společné práce všech studentů ateliéru

Musím bohužel konstatovat, že tato zajímavá problematika tehdy mé studenty příliš neoslovila zejména pro odpor k určité, z jejich pohledu příliš „zjevné“ duchovní orientaci a tak ke konkrétním výstupům došlo pouze na škole architektury Emila Přikryla. O nich referuje Rostislav Švácha: Žák, Teige, surrealismus – a Ležáky, fórum architektury&stavitelství, 2001, s. 68-73

[5] Úvodní text projektu, jehož autorem je Anton de Ridder, je publikován v rámci webové presentace SCARTu:

Art in relation with the landscape
Basic data
Description project
Title subproject:Art in relation with the landscape
Participating
institutions:
1.Royal Academy of Art,The Hague
2.Academy of Fine Arts Prague
Coordinator:Anton de Ridder
Place:Flevopolder,the Netherlands.(organized by
Royal Academy of Art,The Hague)and Dobrs / Cimelice
(Bohemian Forest / Sumava National Park ),Czech Republic.
(organized by Academy of Fine Arts Prague)
 Time:Spring 2000 (The Netherlands)/Spring 200 1
(Czech Republic)
 Objective:Co-operation within the opposite types of landscape experience on two specific sites. Long-term curriculum development
 Description

Project Flevopolder.The Netherlands.

The idea is to do an intensive site-specific project about art in the public space and the influence of the artist on the landscape.Title 'The shaped landscape'.In the Netherlands is every square centimeter of soil touched and shaped by the human hand.As a working-area we suggest the 'Flevopolder';regained land from the sea.On this site are also quite a few pieces of art for public space:Robert Morris'observatorium,a radioprogram of singing angels as a guidance along the artificial dikes by Moniek Toebosch,a cathedral of trees by Marinus Boezem etc. A group of eight students from both the academies under the auspiecien of two lecturers from the Netherlands and two lecturers from the Czech Republic will work on this site.The periode will be the spring of the year 2000,because of the weatherconditions.This eighteen students will follow a program of study,we will organize a series of  resentation/talks by well-know artists about thier work in public space.The students work on the site with a shovel,or with an other tool,and make a piece of art in a restricted area,the landscape. Material will be provided and if nessecery we will hire machines.Next to that we would like to rent two small busses for each nine persons,to travel through Holland and visit sites of interrest,musea and exhibitions.

 Project Boemian Forest Czech Republic.

In the Czech Republic is the project as follows:The Cimelice Castle is not only 'some'place on the border of the Sumava National Park but it is also a former Central Europe's primeval forest complexity as a very deep witness to a metamorphose of the historical landscape there.We will not ask ourselves any deep artistic questions,but rather concentrate on a personalresonances between beaver instincts and man,living in the landscape.It will be a very hard work concisting of wandering,traveling,taking paths leading nowhere.We will look around the beautifull places from another point of view,as well as at our apparent skills.

 Other elements that will be part of the workshop:

-Various ways of experiencing one's body and 'tasting'aspects of the surrounding landscape,(focusing on specific parts of the body,blind work,walking backwards etc.)
-Mental topography of a location,myth,archaic mind and genius loci.)
-History of the Sumava Park as a model of one's self: layers, vertical connnections, labyrinths, joy and mechaloncholy.
-Colours /structures /textures.
-Processual experiences.
-Enhancing the general and haptic sensitivity.
-Material-sound space relations,site-specific acoustic qualities.
A joint exhibition to follow up the projects in NL and CZ.

Number of participants
8 students from either academy
2 staff members from either academy
Length of the project
10 days in the Netherlands (two days introduction programme of visiting interressing exhibitions,musea and landmarks and 8 days on the spot.).10 days in Czec h Republic (two days historical introduction and 8 days on the spot)
2000 and beyond

It is very important to develop an international professional practice.We will use the student-and staff-mobility to achieve this.Next to that it is the use of the special expertise,of the members of staff and curiculum-content,of the two institutes that could make us gain further development of this professinal practice.Special organized projects will give it a framework we can change every year and could make it special and vibrant for many years to come.

[6] Autorem vlastního projektu se stal Henk Ovink, jehož text je součástí interního vydání publikace Royal Academy of Fine Arts in Den Hague / WORKSHOP FLEVOPOLDER

[landschap&kunst]
STUDIE LANDSCHAPSINRICHTINGNORMGEVING AAN DE KONINKLIJKE ACADEMIE VOOR BEELDENDE KUNSTEN TE DEN HAAG
WORKSHOP FLEVOPOLDER 08/04/00 – 20/04/00

úvod

Využívání krajiny jako východiska, báze pro umění, je velmi známé ze všech dob. Avšak vidět krajinu ne jako povrch nebo objekt, ale spíše jako subjekt umění  je výsledkem jiného postoje vůči krajině. Je výsledkem pokusů pochopit základy našeho žití, zemi která existuje a historii jež ji nese. Při zkouškách jak  ovlivnit proces jejího růstu a změn. V rámci  holandské tradice  zhotovitelné krajiny.

Toto vše může být neseno různými postoji.

Workshop bude zaměřen na tyto možné vztahy mezi krajinou a uměním.  Studenti budou testovat cestu, na které je umění bráno jednak  jako proces a jednak jako “věc” a budou také myslet na úlohu umění v krajině.

Workshop bude zahájen úvodním dnem s přednáškami umělců, krajinných architektů a iniciátorů. Poté bude následovat velký výlet okolo a skrze flevopoldery.  Během plavby      touto typickou holandskou krajinou budou studenti pracovat  na svých plánech a realizacích svých představ.  Vedeni úlohou vytvořit svůj vlastní ostrov.  Pracovat budou na pevnině, v lodi a na vodě.

Průběh a výsledky budou dokumentovány. Všechny práce  budou součástí závěrečné výstavy.  Všechno, co by snad mohlo být cenné pro tento workshop bude soustředěno a publikováno.

Tvorba ostrova

Ostrov jako metafora pro dílo ve veřejném prostoru. Vizualizace, materializace vztahů mezi krajinou, uměním a architekturou. Ostrov může být izolovanou kapkou, obklopenou prázdnotou. Může být částí skupiny, spíše sociální a komunitní cestou existence, může být jedinečný nebo to může být kopie.

O ostrově obyčejně uvažujeme jako o přírodní struktuře, obklopené vodou, jejíž rozměry příliš nepřekračují měřítko Velké Británie.  Jestliže je větší, hovoříme o kontinentu, jenž má charakter pevniny a je přímo opakem ostrova. jeho prapůvod vychází z cesty evoluce světa. Geologie a geomorfologie nám může říci mnoho o jeho historii a budoucnosti.

Umělý ostrov je výsledkem lidské kreativity. Člověk již velmi dávno začal s vytvářením pevniny. Zprvu byly tyto počiny dotvářením již existující pevniny. Byly to cesty, jak ochránit krajinu před opakujícími se záplavami. Lidé vytvářeli hráze, přehrazení a jiné způsoby  ochranných systémů země před mořem. Po tomto zajištění země ve smyslu ochrany, člověk také dobýval zemi z vody. Díky obehnáním vody hrázemi a vypumpování těchto ohromných mís se dna dřívějších jezer  či moře stávala novou zemí, tak zvaným polderem. Holandsko je proslulé tvorbou polderů. Již v patnáctém století začali Holanďané v Evropě budovat poldery a hráze a pokračují dodnes. Tento typicky holandský fenomén je také tématem workshopu. Být  ve Flevopolderech a nepoužít tuto jejich přednost by bylo těžké.

V Holandsku právě nyní probíhá diskuse  o stavbě nového letiště, situovaného na novém ostrově v Severním moři. Nejnovějším krajinným projektem je IJBURG, nová část Amsterodamu, kde na ploše šesti ostrovů vznikne 18.000 nových obytných domů, jež pojmou přibližně 18.000 osob. Projekt je lokalizován v IJ-Lake, východně od Amsterdamu. Kromě obytných budov bude Ijburg obsahovat industriální komplexy, kanceláře, školy, obchody a další vybavení. Částí workshopu bude návštěva té části Ijburgu, jež je právě ve výstavbě a také přednáška někoho z kanceláře City Project Ijburg.

Téma:  postav svůj vlastní ostrov

 Ve smyslu typické holandské tradice jste vyzváni postavit svůj vlastní ostrov. Avšak ve vztahu k tématu krajiny a způsobu její interpretace můžete značně překročit perspektivu obvyklého nazírání na ostrov.

- Váš ostrov může být skutečný, příjemný na dotek a skoro skulpturální. Třídimenzionální „věc“ jež je podobná vaší představě ostrova. Měl by být situován do vody, na polder, do místa stavby, na zemědělskou půdu nebo uvnitř hranic města.

- Může to být ostrov virtuální, užívající ostrov nebo ideu ostrova jako metaforu virtuálního světa, korespondujícího s existující či neexistující společností. Trhlina či kapka mysli jež uvažuje o vytvoření nějakého isolativního (ostrovního) kontextu.

- Může to být rovněž návrh ostrova, jenž může být realizován kdekoliv tam, kde je možný život  jako součást fungující společnosti, země či kultury. Nebo to může být návrh ostrova nerealizovatelné enklávy, kde všechny vaše úvahy o životě, prostoru, umění a krajině by měly být drženy pohromadě uvnitř hranic této enklávy.

Můžete vytvářet modely, texty, obrazy, kresby, sochy, videa, třídimenzionální obrazy, knihy, filmy atd. svého vlastního ostrova.

Může to být humorné, smutné, povzbudivé, znepokojivé, hřejivé, jemné, chladné či výrazné.

Použijte všechno co chcete a všechno co se naučíte, použijte tento workshop a využijte jeden druhého pro vytvoření VAŠÍ VLASTNÍ VIZE OSTROVA.

Nestavte své ideje pouze na jejich taktilní existenci.

Henk Ovink

 [7] De Oostvaardersplassen (1968 dokončen polder), 1974 vyčleněno území, 1986 území vyhlášeno národní parkem, důležité hnízdiště ptactva, vysazení koně przevalského a tura evropského.

 [8] De Wieden, navazuje na starou síť jezer z konce 18. století, důležité hnízdiště ptactva a tažná stanice, pralesní charakter. V obou uvedených přírodních rezervacích je vybudována vzorná síť naučných stezek, výzkumná centra i jejich následná propagace a obecné pedagogické využití. Občas je ovšem možné v holandské krajině vidět i další druhy spontánního tvarování, jako jsou např. hromady tulipánových květů jako reziduum šlechtění rostlinných odrůd.

 [8] Simon Schama: Landscape & Memory, London 1995

 [9] Anežka Merhautová, Dušan Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha 1983, s. 336

Slavomil Hejný, Bohumil Slavík: Květena ČSR, Praha 1988, I / s. 19-167

 [10] Miloš Šejn: Rága Ráje, Tvář naší země, sborník Duchovní rozměr krajiny, Praha 2001

 [11] Jan Hendrych, Václav Štefek: Tvorba postindustriální krajiny, fórum architektury & stavitelství, 2001, s. 40-46

 [12] Jako výsledek celého projektu bude k dispozici CD ROM make your own island / make your own forest, Mac/PC hybrid, autor: Miloš Šejn, produkce: SCART; informace naleznete na stránkách www.avu.cz.

 <